YAMAHA BT 1100 BULLDOG
Obsah:
23. září 2006 jsem si domů přivezl novou hračku.
Proč novou motorku
Když jsem během dovolené roku 2006, t.č. stále
jedouce na
Jawě, sjížděl z Col de la Bonette, měl jsem v hlavě
neodbytnou
myšlenku: po "dobytí" těch
nejvyšších a
nejnáročnějších
Alpských průsmyků, daleko od domova, mi Jawa definitivně
prokázala své kvality a tím
pádem by
veškeré další
cestování
měnilo svůj, řekněme, charakter od dobyvatelského
ke stereotypnímu. A na
"obyčejné" cestování bez
dobyvatelských ambicí jsou jiné
motocykly, Jawa si po letech zaslouží trochu odpočinku v
garáži.
Proč Bulldog
Už od prvního představení
hrál Bulldog na city
- velmi svérázné pojetí
"naháče",
dokonalá symetrie 2 výfuků, mohutný
2-válcový motor a
především:
sekundární převod kloubovým
hřídelem. Takže
i přesto, že mým dlouhodobým
kandidátem byla
legendární Yamaha XJR 1300, rozhodl jsem se
právě
pro BT. Vítězí po praktické
stránce: 90 newtonmetrů XJR-ky se
přenáší na zadní gumu
řetězem a 16 ventilů s podložkovým
seřizováním představuje nezanedbatelné
náklady na údržbu; proti tomu má BT
kardan a 2 ventily na válec seřiditelné
zdvihátky. Vzhled je otázkou
individuálních preferencí, a
právě tam si mě BT získal nejvíc.


(po kliknutí se otevřou formáty 1280x960)
Zbývalo jediné - přenést mé nadšení pro svérázný roadster i na drahou polovičku. Tento úkol nebyl zdaleka tak lehký, jak jsem si zkraje myslel a tak nezbylo, než zvolit konfrontaci "tváří v tvář". Na internetu jsem zjistil, kde mají BT v bazaru a ještě ten den jsme se vypravili do Innomotoru. Odjížděl jsem navýsost spokojen :-)
Výběr
Krom toho, že se přestal vyrábět rokem 2005, bych
novou
motorku nekupoval tak jako tak. Původně jsem ji chtěl na
vlastní
pěst přivézt z DE, ale jednoho večera -
spíš k
ránu - jsem našel inzerát v ČR,
který se
nenechává jen tak ležet. Slovo dalo slovo a o dva
týdny později jsem po krátké
testovací
jízdě vysázel hotovost a odvezl si domů
nového psa.
První dojmy
Vzduchem chlazený 2-válec do V o objemu
1063 kubických centimetrů, jehož kořeny sahají do
hloubi let osmdesátých, vestavěný do
moderního podvozku? Brzdy z R1 na 65 koňských
sil? Červené pole otáčkoměru na hodnotě 6.400
otáček za minutu??
.
.
.
A přece to funguje. Během podzima 2006 jsem najezdil cca 2500
kilometrů, než jsem ho poslední
říjnový víkend uložil k
zimnímu spánku.
Pár užitečných informací:
Testy jsou k dispozici ve formátu *.mht, můžete si je stáhnout na počítač.
Dále několik testů v cizím jazyce:
MOTO&LOISIRS
(8/2003) FR - dlouhodobý test včetně
kompletní rozborky a náměrů
- originály 1
, 2
, 3
, 4
, 5
, 6
, 7
, 8
, 9![]()
- překlad do ČJ
(překládal jsem to sám, tak prosím o
pochopení...)
BT1100.SE - švédské BT fórum
Dlouhými léty prověřený vidlicový, vzduchem chlazený dvouválec s dvěma ventily na válec / SOHC má kořeny v motocyklu YAMAHA TR-1, později se přestěhoval i do legendárního Viraga 1100 a mírně kosmeticky upraven pohání i Bulldoga, dodávajíc mu kroutící moment 88Nm a maximální výkon 64 koňských sil. V celém spektru otáček je k dispozici více než 80 Nm, takže řadička se stává spíše kosmetickým doplňkem než využívaným komponentem, jak je tomu u nízkoobjemových strojů dobrým zvykem.
Na podzim roku 2007, tedy po roce provozu a více než 15.000 kilometrech, jsem na německém fóru objevil zajímavost: aby konstrukčně zastaralý motor vyhověl přísným emisním limitům EU, bylo nutné omezit sání vzduchu a použít hlavní trysky menších průřezů - jinými slovy, motor musel být řádně seškrcen. Ne snad proto že bych byl s jízdním projevem Bulldoga nespokojen, ale spíše pro příjemný pocit z jízdy na ničem nespoutaném dvouválci, jsem se rozhodl pro montáž sady, která vrací provozní parametry (a samozřejmě i výfukové zplodiny) na původní, neškrcenou úroveň. Firem je určitě vícero, já se rozhodl pro TOPHAM. Abych celé výměně vdechnul trochu zodpovědné pozadí, rozhodl jsem se vliv dokumentovat grafem z motorové brzdy před a po měření.
![]() |
|
Křivka odpovídá hodnotám na zadním kole, což bohužel nedává dobrou reputaci zmíněnému servisu: má-li mít samotný motor parametry 65PS / 88Nm, těžko můžeme na zadním kole naměřit 61PS / 83Nm. Ale budiž, jako dokumentace pro podložení rozdílu před a po montáži se to dá použít. Absolutními hodnotami můžu tak možná oblažovat pubescentky... Měření probíhá na poslední (pátý) rychlostní stupeň pro maximální přesnost; to zároveň neumožňuje měření v nejnižších otáčkách kvůli obrovskému namáhání převodovky. Jelikož mě ale zajímalo, jaké jsou parametry motoru už od volnoběhu, vyšel mi mechanik vstříc a provedl jedno měření na třetí rychlostní stupeň - s tím, že výsledky budou jen orientační. Graf jsem nedostal, ale hned od 1200 otáček vyskočila hodnota kroutícího momentu přes 80Nm a zůstala tam až přes 6000 - v podstatě jako u elektromotoru :-) |
krok č.2 - montáž
upraveného hrdla sání a
nových hlavních trysek 127,5
| Původní stav | Úprava od Mikuni - Topham |
| 1. hrdlo sání | |
|
|
Díl od Tophamu je evidentně výsledkem CNC obrábění a právě kvůli němu stojí sada €80; tady by se dalo výrazně ušetřit úpravou originálního hrdla (odstranění dvou trubek a vytvoření jednoho velkého otvoru). Průměr nového hrdla je cca 6cm, čímž je dosaženo průřezu bezmála 30cm2. Bulldog tak může dýchat bez ucpaného nosu :-) |
| 2. hlavní trysky | |
![]() Těžko rozluštit, co je na nich za údaj - já sázím na 129. |
Topham dodává k sadě trysky 127,5. Možná to vypadá na první pohled nelogicky, že se při odškrcení namontují menší trysky než v originále, ale ladění motoru je záležitost spletitá a Topham to má odladěné, takže proč jim nevěřit. |
| 3. restriktory | |
![]() ![]() Tyhle dorazy brání maximálnímu zdvihu; podle slov mechanika, který mi provedl odškrcení, je v originále možné otevření pouze na cca. 3/4 maximálního zdvihu. |
A tohle je zadarmo :-) stačí je vyndat. |
krok č.3 - přeměření na brzdě: měření provedl opět servis v Blešně 29. dubna 2008, na motorce byla obutá stejná pneu jako na podzim a v nádrži stejné palivo (N95 V-power).
krok č. 4 - resumé
| Nebudu zapírat, že mě výsledek docela zklamal. Tophamem proklamovaný nárůst o 10% se nekonal. Řečí čísel: max. kroutící moment u mého stroje narostl o 5% (83->87), max. výkon o 8% (61->66). Pokusil jsem se ty grafy proložit přes sebe: |
|
|
| Veškeré investice včetně
servisních prací a dvojitého
změření na brzdě se vyšplhaly na 4.500 Kč; za to
jsem dostal o 4 newtonmetry / 5 koní
vyšší motorovou křivku. Propad na
3.000 otáčkách se opravdu odstranil, i když to z
grafu není úplně zřetelné
(nejspíš by to chtělo
vícekrát přeměřit).
Takže? Jsem spokojený; konečně má "dušička klid", protože jak je vidět v kroku 2, byl motor opravdu zaškrcený. Věřím, že kdybych celý postup provedl v jeden den v servisu, kde by motor změřil před, pak provedli odstranění zarážek a zopakovali měření, dostal bych +- stejné výsledky jako Topham. Bez měření na brzdě by tahle úprava vyšla na cca 2500 Kč (při použití sady z Tophamu) a za tyhle peníze můžu jednoznačně doporučit; pokud by se upravilo stávající hrdlo sání, stačí jen ty 2 trysky a tím pádem už není o čem přemýšlet. |
| ORIGINÁLNÍ vs. IXIL | |
![]() |
|
| PŮVODNÍ STAV | IXIL X-TREME SHORT |

I přesto, že se zdá být Bulldog (pro mě) dokonalým společníkem, je potřeba ho dovybavit nějakými nezbytnostmi:
1. DRŽÁK HORNÍHO KUFRU
Stejně jako u Jawy jsem zvolil variantu trvale připevněného horního kufru; z dostupných výrobců mě zaujala firma SW-MOTECH a jejich "ALU-RACK". Objednal jsem ho u Louise, nejprve mi zapomněli přibalit veškerý montážní materiál - ale vzorně mi vše chybějící poslali až domů, takže jsem mohl vesele montovat. Za cenu €99 jsem čekal podstatně lepší zpracování - 1 konzolu jsem musel přiohnout a výsledné slícování má do dokonalosti daleko. Konstruktérům motocyklu musím důrazně vytknout umístění závitů pro držák kufru - není možné se tam dostat s žádným nářadím.
![]() |
![]() |
| Výsledek - celkový pohled; | |
![]() |
![]() |
| Detail držáku | Detail opěrného systému |
![]() |
![]() |
| Krom toho, že se tenhle šroub nedá pořádně dotáhnout, je navíc kvůli nevhodně naohýbanému profilu mizerná kontaktní plocha. | Uchycená plotna |
![]() |
![]() |
| Celkový pohled s kufrem - mohlo to být i horší... | A zezadu. |
Důležitá poznámka: s horním kufrem není možné dostat se pod sedlo --> vždy musím kufr nejdřív sundat, abych mohl sundat sedlo. Možná je tento jev pouze otázkou zvolené plotny a kufru.
2. DRŽÁKY BOČNÍCH KUFRŮ
Budou na motorce jen pro potřeby dovolené, jinak na motorce nebudou připevněné. Výrobce stejně jako u topcase je firma SW-MOTECH, cena €180 u řetězce Louis. Montáž mi zabrala jedno odpoledne a byla vcelku bezproblémová; musel jsem jen vyvrtat nové díry do držáku SPZ (alternativně by šlo zvolit i SPZ samotnou) a do příčné výztuhy držáků. Ačkoliv výrobce vyzdvihuje princip systému Quick-Lock, tzn. možnost bleskové demontáže bočních držáků, při dlouhodobém provozu v tomto "odlehčeném" stavu došlo k prasknutí plastového blatníku, který nevydržel vibrace. Na vině je jednoznačně zvýšená zátěž blatníku - za normálních podmínek nese jen váhu SPZ-ky; po montáži bočních držáků se na něj přesouvá i kovová příčká výztuha a oba blinkry.
![]() |
![]() |
| Relativně dobrá zpráva: prasklina je pouze v horním dílu blatníku, který má pouze estetickou funkci. Spodní - nosný - díl je v pořádku. | |
| Metzeler
MeZ3 120/70 17" 170/60 17" |
Tohle obutí bylo na motorce, když jsem ji koupil. Jsou to výrobcem předepsané gumy se supersportovní směsí, rychle se zahřívají a i při mém jízdním stylu celkem brzo lepí (při teplotě vzduchu cca 20°C). Na druhou stranu, buldočích 90Nm s nimi provedlo velmi krátký proces: během 1.500 podzimních kilometrů jsem přišel o 2mm dezénu a nečekaně jsem přezouval ještě na konci sezóny. |
| Continental
ContiForce 120/70 17" 170/60 17" |
Jednoznačně
turistická směs, 5 mm vzorku na nové gumě.
První pocity po přezutí byly podle
očekávání nejisté, motorka
ztratila hodně ze stabilního držení směru. To lze
částečně připsat značnému opotřebení
předchozího obutí, které bylo
sjeté "do placky", ale ani při jízdě v
náklonech nebudí ContiForce tak dobrý
dojem jako Metzelery. V běžných situacích ale
slouží dobře a doposud se mi nestalo, že by se jedno z kol
prosmeklo. Citelně chybí ocelová
výztuha. Po statickém vyvážení se mezi 60 a 90 km/h rozkmitávaly řidítka; sundal jsem tedy kola a nechal je vyvážit dynamicky, ale nic se nezlepšilo. Po 6.500 km jsem sjel zadní gumu k limitu a i přesto, že přední guma měla ještě dobrou polovinu vzorku, nechal jsem vyměnit celou sadu. Resumé: nebrat. |
| Dunlop
220ST SPORTMAX 120/70 17" 170/60 17" |
Zadní guma: 6,5mm uprostřed
a 4,5mm po
krajích, přední guma: 4mm uprostřed a 3,1mm po
krajích. Statické vyvážení
bylo
dostatečné, žádné vibrace v
řidítkách se nekonají.
Jízdní
vlastnosti jsou o poznání
lepší než u
ContiForce, už jen proto, že Sportmaxy mají
ocelové
kordy. Sjíždět tohle obutí až ke krajům je
hračka. I při
dvou dovolených s plnou náloží po
dálnicích mi zadní guma vydržela 11.200
km až do hladka a přední jsem vyměnil po 15.800
km (zbýval ještě dobrý milimetr). |
| Dunlop
ROADSMART 120/70 17" 170/60 17" |
Dvousměsové
obutí, přímý nástupce
Sportmaxů.
Ocelová kostra spolu s tvrdší
směsí na
středové části a měkčí na
okrajích běhounu
je ta kombinace, kterou jsem hledal. Konečně
pneumatika, která ke konci životnosti nedělá
typickou "placku". Na dovolené v Pyrenejích
ukázala své nejlepší
kvality, když nás v plné náloži
odvezla 2 tisíce kilometrů po dálnici, umožnila
nám tak krásně vykroužit zatáčky a pak
se zase po stejných dálnicích
vrátit domů - to všechno ve vedru,
které by běžnou pneumatiku odrovnalo už daleko
dřív. Zadní gumu jsem sjel po 12.400 km a obratem jsem si pořídil znovu Roadsmart. |